ISO 3664:2009

Prozatím opomíjená ISO norma je norma určující podmínky pro vizuální kontrolu tiskových materiálů (vč. foto- nebo průhledných předloh). Význam této ISO normy pro praxi poroste, neboť je stále větší tlak na kvalitu a přesnost reprodukce barev. Definice světelných podmínek určí základní stabilní předpoklad pro rozhodování o barevné kvalitě.

 Vlastní ISO norma e poměrně rozsáhlá, popisuje podmínky pozorování jak odrazových, tak i průhledových předloh a to pro 4 typická užití?

  1. Podmínky pro kritické srovnání
  2. Podmínky pro praktické hodnocení tisků.
  3. Podmínky pro prohlížení malých průhledných předloh projekcí.
  4. Podmínky pro hodnocení obrazů zobrazených na barevných monitorech.

Až na bod 3) jde o velmi důležité informace pro kohokoliv, kdo se zabývá přípravou k tisku i vlastní tiskovou reprodukcí. Budeme se jimi tedy více zabývat.

Podmínky pro kritické srovnání P1

Kritické srovnání probíhá vždy mezi dvěma (nebo více) kopiemi obrazu, obvykle buď mezi originálem a jeho reprodukcí, nebo mezi různými kopiemi stejného obrazu, např. vzorky z tiskového nákladu předloha ve formě digitálního nátisku. Pro kritické srovnávání se používá vysoká úroveň jasu osvětlení, která sice umožní detailnější a přesnější vnímání sobě odpovídajících barev, ale není příliš vhodná jako ověření barevné kvality pro běžné vnímání pro „normální“ úrovní osvětlení, např. při denním světle, nebo v místnosti.

Pro tento typ pozorování se zavádí zkratka P1 (adekvátně existuje i definice T1, která popisuje kritické srovnání průhledových předloh). Tento model používá světelný zdroj s vysokou intenzitou osvětlení (anglicky iluminance, jednotka lux), která činí 2000 lx (odchylka by měla být menší než ± 250 lx a musí být menší než ± 500 lx). Ekvivalentní teplota chromatičnosti (iluminant) tohoto zdroje světla má být D50 (tolerance ±0,005 v každé ose koordinátů u, v). Hodnota CRI (Color Rendering Index) použitého světla musí být vyšší než 90 (čím vyšší hodnota, tím je světlo po chromatické stránce blíže k referenčnímu D50). Parametr CRI tedy říká, jaká musí být chromatická adaptace vnímání objektu pod daným světlem ve srovnání s ideálním referenčním světlem D50. Index vizuálního metamerismu musí být pod hodnotu 1,0 a měl by být pod hodnotou 0,5. Index UV metamerismu musí být pod hodnotu 1,5 a měl by být pod hodnotou 1,0. Indexy metamerismu hovoří o změně barevnosti objektu pro daným typem světla. Okolní prostředí musí být neutrálního tónu s matným povrchem. Okolní plochy mají mít odrazivost od 10% do 60% (poměr mezi světleme odraženým a celkovým světlem dopadajícím), ideálně by měla mít středně šedou neutrální barvu a odrazivost 20%. Podložka by měla přesahovat pozorovaný tiskových materiál minimálně o 1/3 rozměru. Podložka může být bílá i černá, podle potřeby a podle použitých CMS pravidel a tiskových ISO norem. Důležitým kriteriem je i homogennost osvětlení: Dopadající světelný tok v libovolném místě musí být min. 75 % hodnoty světelného toku ve středu kontrolní plochy.

Praktická informace: Typ pozorování P1 je typickým u tiskových strojů, kde se porovnává nátisk s či OK arch s tiskovou produkcí. Také barva podložky (černá) a okolních předmětů (šedá) je většinou v souladu s požadavky této normy.

Podmínky pro praktické hodnocení tisků P2

Následně uváděné podmínky jsou vhodné pro pozorování jednoho kusu tiskového materiálu, ať jde o vlastní fotografickou předlohu, digitální nátisk nebo vlastní tiskovou produkci. Pozor, vždy se pracuje jen s jednou kopií daného obrazu, nic se mezi sebou nesrovnává. Jedinou výjimkou je srovnání s obrazem na monitoru, jak se tomu budeme věnovat dále. Pro tento typ kontroly barevnosti s lepší shodou s běžným vnímáním obrazu, např. při čtení dané tiskoviny, je vhodné světlo s velmi nízkou úrovní osvětlení. Zkušenosti totiž ukázaly, že vysoká intenzita osvětlení určeného pro P1 může být příčinou zavádějícího dojmu z prokreslení a z barevnosti obrazu, na který bude nakonec pohlížet čtenář při světle s podstatně nižší úrovni osvětlení.

Světlo, určené pro praktické hodnocení tisků typu P2, má mít intenzitu osvětlení na úrovni 500 lx (s tolerancí ±125 lx). Náhradní teplota chromatičnosti je pak stejná pro oba typy pozorování P1 i P2, tedy D50 s výše uvedenými tolerancemi a hodnotami indexů metamerismu. Také parametry okolního prostředí a podložky jsou totožné jako v případě P1, tedy matný povrch, nejlépe neutrálně šedá barva s 20% odrazivostí.

Praktická informace: Typ pozorování P2 je typickým v tzv. light boxech, kam se umisťují předlohy (foto, tisky, nátisky), uvnitř jsou většinou neutrálně šedé, mají světlo D50, která má měnitelnou intenzitu osvětlení.

Podmínky pro hodnocení obrazů zobrazených na barevných monitorech

Na úvod je třeba říci, že následující podmínky jsou sice platné pro všechny typy zobrazovacích systémů, tedy CRT i LCD, ale nejsou určeny pro simultánní porovnávání obrazu na monitoru s papírovou předlohou, např. umístěnou do light boxu s podmínkami pozorování P2. Je přípustné pouze srovnání tzv. konsekvenční, tedy následné, časově posunuté porovnání s tiskem.

Norma ISO 3664 v těchto místech udává, že náhradní teplota chromatičnosti bílého bodu monitoru (iluminant) má být nastavena na D65 (oproti iluminantu D50 uvedenou ve specifikaci nastavení monitoru dle ISO 12646, resp. nastavení chromatičnosti bílého světla P1/P2). ISO norma to vysvětluje tím, že se neprovádí přímé srovnání monitoru a tiskového výstupu, okolní osvětlení má velmi redukovanou intenzitu a pro vnímání lidským okem je bílý odstín, který odpovídá D65 lepší, čistější či neutrálnější než bílá definovaná jako D50. Avšak při přímém porovnání obrazu na monitoru s tiskovou předlohou (toto ale není předmětem definice v ISO 3664), se použije intenzivnější osvětlení a tudíž pro imitaci shodného vjemu bílého bodu je nutno monitor nastavit na D50. Dále norma ISO 3664 udává, že svítivost monitoru (luminance) musí být nastavena nejméně na 80 cd/m2 a má být nastavena nejvíce na 160 cd/m2. Úroveň okolního osvětlení má být redukována a určí se pomocí měření na bílém odrazovém difuzoru, který je umístěn na čelní stěnu monitoru, který je samozřejmě vypnut. Pak naměřená intenzita osvětlení (iluminance měřená v luxech) musí být nejvíce 1/4 svítivosti a měla by být nejvíce 1/8 svítivosti bílého bodu na monitoru (luminance měřená v cd/m2). Teplota chromatičnosti okolního bílého osvětlení má být shodná nebo nižší než teplota chromatičnosti bílého bodu monitoru. Luminance (jas) okolí monitoru nesmí překročit 20 %, ideálně by měla dosahovat 3 % luminance (jasu) bílého bodu monitoru. Na stínítko nesmí dopadat žádné přímé, ani odražené světlo.

Praktická informace 1: Svítivost 160 cd/m2 je z dlouhodobého hlediska práce monitoru příliš vysoká. CRT obrazovky ji nedosahují, LCD monitory ji sice nasvítí, ale tím se zkracuje životnost zářivkových trubic, které prosvětlují LCD panel. Tím je dotčena samozřejmě i záruka na monitor.

Praktická informace 2: V některém z newslleterů se vrátíme ke správnému výpočtu intenzity osvětlení pro nastavenou svítivost (jas) monitoru. Jedno se udává v luxech, druhé v kandelách na metr čtvereční.