Newsletter 02/2017 (únor) Nová norma pro digitální nátisk ISO 12647-7:2016

Verze PDF

ISO 12647-7:2016

Pokračujeme v popisu novinek, resp. nových či upravených znění ISO normy 12647-7, která definuje postupy pro ověření kvality digitálního nátisku.

Nátiskovací substrát

Ve starém znění ISO 12647-7 byla definice substrátu velmi strohá, v podstatě se vystačilo s definicí nádechu CIE Lab. Zde je nutno upozornit, že jde o popis nepotisknutého materiálu, tedy čistě bílého nátiskovacího papíru – simulace podložky je jiná věc, tak je řešena kolorimetrickou certifikací. Absolutní novinkou v popisu substrátu je definice fluorescence. Je to logický krok, protože nátisk se musí na denním světle chovat stejně jako finální ofsetový tisk, takže by měl být schopen stejného UV záření díky OBA zjasňovačům jako lesklá křída či ofsetový nenatíraný papír. Parametry substrátu pro nátisk by tedy měly být:

1. Lesk substrátu (gloss) je stejné kategorie jako má tiskový materiál.
2. Nádech definovaný jako CIE Lab musí být DE00 < 3 od tiskového materiálu a zároveň hodnota L musí být vyšší než u tiskového materiálu (nátiskovací papír musí být světlejší).
3. Stejná třída fluorescence jako u tiskového materiálu (OBA free, faint, low, moderate, high).

Z definice fluorescence logicky vyplývá závěr, že pro nátisk simulující lesklou/matnou křídu dle Fogra51 je nutno použít jiný materiál než pro nátisk simulující nenatíraný ofsetový papír dle Fogra52. Druhý uvedený musí mít v sobě výrazně více OBA, aby se choval stejně jako nenatíraný materiál.

Rozsah gamutu a jeho ověření

Rozsah gamutu se ověří vytištění 226 barev, které leží jak uvnitř, tak na hranici gamutu a které jsou specifikovány ISO 12642-2. Tisk se provádí bez simulace cílové barevnosti, např. Fogra51, aby byl zjištěn vlastní, neupravený gamut tiskové periferie. Hodnoty barevné odchylky od zamýšlené reference musí být následující (vlastní gamut může být tedy max. o tuto chybu DE menší než má reference):

1. Průměrná chyba DE00 < 2,5

Trvanlivost nátisku v čase

Pro účely testu trvanlivosti nátisku v čase, tedy zjištění, jak rychle a jak mnoho „stárne“ a mění své barevné charakteristiky se vytisknou celkem 4 kopie stejného vzoru.  Ty jsou pak uloženy tak, aby okolní prostředí splnilo následující kritéria (tyto testy popisuje norma ISO 187):

1. v temnu, na 24 hodin při teplotě 25 °C a relativní vlhkosti 25 %
2. v temnu, 24 hodin při teplotě 40 °C a relativní vlhkosti 80 %
3. v temnu, 1 týden při teplotě 40 °C a relativní vlhkosti 10 %
4. na světle, v xenonové komoře pro kontrolu stárnutí na světle (dle ISO 12040)

Po uplynutí času se změří kontrolní škála FMW 3 a vypočítají se odchylky DE mezi stavem po vytištění a stavem po daném testovacím čase. Nátisky musí splnit následující kritéria:

1. Průměrná chyba DE00 musí být < 2,5
2. Průměrná chyba DE00 má být < 2,0

Homogenita nátisku v ploše

Na maximální plochu, kterou je daný digitální nátisk zvládnout potisknout (nejčastěji se bude jednat o plochu formátu A3+) s umístí do 9 míst stejný objekt, např. škála FMW 3. Jedná se o střed archu plus 4 hrany archu a 4 rohy archu (celkem tedy 8 dalších okrajových míst) – z těchto měření se vytvoří průměrná hodnota CIE Lab pro každé testované pole. Změna barevnosti mezi jakýmkoliv místem a tímto průměrem musí být:

1. Maximální chyba DE00 musí být < 2,0
2. Jednotlivé koordináty L, a, b se nesmí lišit o vice než 0,5 hodnoty

Rastrový digitální nátisk

Pokud digitální nátisk slouží jako rastrový nátisk, kde vstupem dat jsou již separované 1bitové TIFF soubory, norma ISO popisuje přesnost, s jakou je nutno reprodukovat tyto separace:

1. Frekvence rastru musí být simulována s přesností ± 3 lpcm od referenční frekvence.
2. Úhel natočení výtažku musí být simulován s přesností ± 3 ° od referenčního úhlu.
3. Tvar bodu musí být shodný s tvarem bodu v rastrových datech.

Závěr

V dalším dokončíme požadavky kladené na digitální nátisk, jako jsou opakovatelnost zhotovení nátisku, mechanická odolnost nátisku, rozlišovací schopnost nátisku a kvalita přechodů, či informace o vzniku nátisku. Zejména se pak ale podíváme na definice tříd digitálního nátisku a co musejí tyto třídy splnit:

1. Certifikovaný nátisk
2. Certifikovaný kontraktační nátisk
3.  Sestava digitálního nátisku výrobce