Pokračujeme v seriálu o záludnostech přípravy a tisku přímými, většinou tedy Pantone, barvami. Dnes o jejich výrobě a o tom, jak přesné papírové vzorníky vlastně mohou být. V příštích článcích se podíváme na měření přímých barev, na kalibrace nárůstu tiskového bodu, na jejich správnou definici v grafických aplikacích a na jejich vizualizaci na monitoru či na digitálním nátisku.
Příprava přímé tiskové barvy
Příprava tiskové přímé barvy ze systému Pantone Matching Systém (PMS) pro účely tisku vějířového vzorníku je naprosto totožná s mícháním tiskové barvy v tiskárně před tiskem zakázky.
Prvním krokem je výběr substrátu, na jaký se bude tisknout. Pro tisk vějířového Pantone Formula Guide vzorníku je papír jasný – jde o natíraný materiál o plošné hmotnosti cca 148 g/m2. Pro tisk běžné zakázky by pro míchárnu barev měly být připraveny vzorky toho konkrétního materiálu, na který se pak zakázka tiskne, aby všechny testy byly prováděny na něj. Nádech papíru a jeho chování na světle ovlivní vnímání vlastní přímé barvy.
Druhým krokem je namíchání prvního vzorku inicializačním poměrem skládání pigmentů (kolorantů). Poté se přímá barva nátiskuje a změří se jejích spektrální charakteristiky (spektrální křivka remise a z ní vypočítané CIE Lab hodnoty určené pro výpočty chyb dE, dH atd.). Nátiskování se musí provést pro takový nános tiskové barvy, který je bez problémů dosažitelný danou tiskovou technologií, takže např. pro ofsetový tiskový stroj by se nános měl pohybovat okolo 1 g/m2. Je chybou dosahovat vyšších „denzit“ tím, že se nános zvýší, např. pro 1,5 g/m2, protože takové dávky barvy systém barevníku na běžném tiskovém stroji nemůže dosáhnout. Pokud tisková barva nevyhovuje zadaným barevným kritériím (minimální dE a dH), míchací software navrhne úpravu poměru pigmentů a celý postup se musí zopakovat. K výbavě takové míchárny patří míchací software, typicky Xrite InkFormulation, spektrální fotometr, typicky Xrite eXact Advanced, váhy, míchací nádoby a stěrky a hlavně nátiskovací zařízení, typicky stoj IGT. A pozor, každý kontrolní tisk je proveden tzv. suchou cestou, bez přítomnosti vlhčicího roztoku – to je poměrně velký rozdíl oproti běžnému tiskového ofsetovému procesu.