Newsletter 11/2016 (červen) Pantone barvy: Měření nárůstu tiskového bodu u přímých (Pantone) barev

Verze PDF

Pokračujeme v seriálu o záludnostech přípravy a tisku přímými Pantone barvami. Dnes o tom, jak kalibrovat nárůst tiskového bodu, zejména jak si jej relevantně změřit.

Denzita a filtr denzity

Základní veličinou, která se v tiskovém procesu měří, je optická denzita. Všichni víme, že se měří a vyhodnocuje u CMYK škálových barev, u kterých jsou normou ISO 12647-2 definovány filtry, pod kterými se tyto 4 základní škálové barvy měří. Kdo by neznal „zaklínadlo“ spektrální Status E, které se učí na seminářích každý tiskař. Ano, pod názvem spektrální Status E (nebo řidčeji Status T nebo výjimečně je u Indiga používaný Status G), se skrývá definice spektrální propustnosti 3 filtrů, pod kterými se měří CMY barvy (poslední barva K se měří pod tzv. vizuálním filtrem, který propustí veškeré vlnové délky) – pro zjednodušení jde o filtry v doplňkových barvách RGB. Pod filtrem Red se měří denzita barvy Cyan, pod filtrem Green se měří denzita barvy Magenta a pod filtrem Blue se měření denzita barvy Yellow. Jak se dospělo k těmto definicím filtru? Zapamatujte si, pro Pantone barvy to bude extrémně důležité, filtr pro měření určité barvy, jeho spektrální charakteristika, musí být nastaven tak, aby jeho propustnost byla maximální v oblasti vlnových délek, kde naopak daná tisková barva světlo maximálně pohlcuje.

Příklad: Nejlépe se tento jev vysvětluje na barvě Yellow. Spektrálním fotometrem změříme spektrální křivku remise barvy Yellow od hodnoty papíru (tedy 0%) po plný tón (tedy 100 %) po kroku 10 %, lidově řečeno, změříme škálu žluté barvy. Vidíme, že „silokřivky“, které vzniknou, mají největší odstup jedna od druhé v rozmezí vlnových délek 430 nm až 470 nm. Jakmile vlnové délky překročí hodnotu cca 530 nm, „silokřivky“ splývají a nelze tedy z nich vůbec vyčíst, o jakou hodnotu plošného krytí se jedná. V této oblasti barva Yellow odráží všechny vlnové délky záření bez ohledu na pokrytí rastrem, zatímco v oblasti okolo 450 nm tyto vlnové délky naopak  pohlcuje a to tím více, čím vyšší rastr se měří (maximální pohlcení je samozřejmě při 100% nánosu). Optická denzita popisuje pohlcení světla tiskovou barvou - pod modrým filtrem, který má maximální propustnost nastavenu do okolí 450 nm, lze tedy s velkou citlivost měřit denzitu barvy Yellow v různých nánosech či různých rastrech. Pod červeným nebo zeleným filtrem bychom naměřili pro všechny rastry podobné hodnoty denzit, což je špatně.

Plošné pokrytí (nárůst tiskového bodu)

Jenom na úvod století prověřenou pravdu: Plošné pokrytí, tedy hodnotu rastru měříme opticky vyhodnocením odrazu světla pomocí porovnání optických denzit podle Murray-Davisova zákona:

       dot=(1- 10(-Dt))/(1-10 (-Ds))  x 100

kde Dt je denzita rastrové plochy a Ds je denzita plné plochy (oboje samozřejmě měřeno pod stejným filtrem). 

Při měření škálových CMYK barev se vždy jako první měří denzita na plné ploše, pak lze měřit libovolné rastrové pole. Výsledkem je absolutní hodnota plošného pokrytí v daném místě, např. 55 %.

Pokud víme, v jakém rastrovém poli měříme, např. 40 %,  a přístroji (denzitometru či spektrálnímu fotometru) to zadáme, on za nás tuto hodnotu odečte a vypočítá přírůstek rastru, např. 15 %, který se nazývá nárůst tiskového bodu.

Měření plošného pokrytí nebo nárůstu tiskového bodu u Pantone barev vychází se stejných předpokladů a ze stejných vzorečků, jak pro CMYK barvy. Problémem je pouze filtr (spektrální status), pod kterým se daná Pantone barva bude měřit. Pantone barvy mají totiž téměř libovolné odstíny barevného spektra, takže vždy pohlcují jiné vlnové délky a tudíž nelze použít klasické filtry RBG pro měření škálových CYMK barev, resp. tyto filtry s jistotou správného výsledku lze použít pouze na Pantone barvy podobného odstínu, tedy ze spektra azurové, purpurové nebo žluté, což tiskárnu hodně limituje. Naštěstí existuje řešení v podobě měření tzv. spektrální denzity, kterou disponuje např. spektrální fotometr Xrite eXact. Ten při měření této spektrální denzity určí či odhadne, na jakých vlnových délkách dochází u Pantone barvy k největšímu pohlcení záření a do této oblasti nastaví filtr. A pod tímto filtrem by pak měl měřit jak denzitu plné plochy, tak i denzitu rastrové plochy a podle Murray-Davisova zákona vypočítat plošné pokrytí. Tak například Pantone barva 072 C (Reflex Blue) má „silokřivky“ pro škálu rastrů 0 % až 100 %  takové, že k největšímu jejich odstupu a k největšímu pohlcování záření dochází okolo hodnoty 570 nm. Pod tímto filtrem se tedy budou měřit všechny denzity této Pantone barvy potřebné pro výpočet plošného pokrytí. Jiná Pantone barva, např. Pantone 021 C (Orange) má odlišné průběhy spektrálních charakteristik a k největšímu pohlcování záření dochází v oblasti 480 nm, kam se také nastaví filtr spektrální denzity.

Pozor: Velmi důležité je, aby měřicí přístroj v průběhu měření spektrálních denzit si filtr, pod kterým měří, nezměnil. Je třeba tedy empiricky zjistit spektrální hodnotu filtru, tu zafixovat (či zapamatovat si) a následně všechny denzity měřit tímto filtrem. Jakmile by se filtry měnily, měnily by se i naměřené hodnoty a měření by nedávala smysl.

 Kalibrace kompenzační křivkou

Pokud je změřena tisková charakteristika tisku danou Pantone barvou, je možno vytvořit takové kompenzační křivky, které by nárůst tiskového bodu uvedly do nějaké referenční, normované hodnoty. Pro Pantone barvy ale žádná ISO norma neexistuje, lze však kalkulovat s obdobou CMYK křivek z nové tiskové ISO 12647-2:2013, které udávají TVI na hodnotě 15 % v poli 40 %. Tento tvar křivky by měl mít i nastaven grafik v Adobe Photoshopu při práci s přímou barvou.

Pozor: Každá z Pantone barev má jiný průběh přirozené TVI křivky, to znamená, že pro každou Pantone barvu by měla být jiná kompenzační křivka. To se vyplatí dělat pouze v případě, že máte jednoho či dva významné zákazníky s definovanou sadou Pantone barev. Těm se vyplatí udělat individuální kompenzační křivky. Pro všechny ostatní se pak použije náhradní křivka, např. z jiné Panotne barvy, nebo z některé škálové barvy (nejčastěji jde o Cyan).

Závěr

Při měření a kalibraci tisku Pantone barvami je nutno mít velmi hluboké znalosti o chování přímých barev, o jejich spektrálních charakteristikách a o principech měření.